Evropská komise neumožní výrobcům balených vod, aby měli na použité PET lahve předkupní právo, protože by došlo k narušení volného trhu s druhotnými materiály.
Materiál PET je jedním z nejlepších materiálů pro balení nápojů a potravin. Je lehký, pevný a svou odolností skvěle chrání potraviny a nápoje před kontaminací. PET je ale také cennou surovinou pro další výrobní odvětví, zejména textilní a automotiv. Z recyklovaného PET (rPET) se vyrábí mimo jiné oblíbené sportovní oděvy od funkčních trik po flísové mikiny, anebo koberce.
Cenný plast je předmětem dlouholeté diskuse o povinném zálohování PET lahví a plechovek v Česku. Povinné zálohování prosazují výrobci nápojů už několik let a rovněž zmiňují přednostní přístup k surovině.
Povinné zálohování je ale od konce loňského roku nejen českým, ale i celoevropským tématem spolu s návrhem Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). Nařízení, které začala v minulém týdnu projednávat Rada EU, určuje povinnost zálohovat ve všech zemích, kde nebude do roku 2026 dosáhnuto 90 % sběru PET a plechovek.
Evropská komise (EK) vedla dlouhou odbornou diskusi s dotčeným průmyslem, včetně nápojového, a odmítla požadavek průmyslu balených vod, aby byly PET lahve přednostně vyhrazeny pro recyklaci na nové potravinářské plasty. Podle EK by touto výjimkou mohl být narušen volný trh s druhotnými materiály, protože by nebyla umožněna plná konkurence v poptávce na trhu s rPET.
Zástupci evropského nápojového průmyslu argumentují, že nové nápojové lahve obsahují v průměru pouze 17 % recyklovaného PET, a zbytek rPET jde do jiného odvětví, hlavně do textilních výrobků. To je podle nich důvod, proč se nemůžou dostat k rPET pro nové nápojové lahve, které vyžadují vysoce kvalitní plasty vhodné pro obaly přicházející do styku s potravinami. Navrhli proto, aby bylo „předkupní právo“ pro nápojáře přímo zakotveno v PPWR. Dalším z argumentů nápojového průmyslu je i fakt, že velký zájem o rPET, hlavně ze strany textilního průmyslu, má vliv na rostoucí ceny.
Ředitelství EK pro životní prostředí (DG ENV), zastoupené Mattiem Pellegrini, problematiku přístupu k materiálu PET a aluminiu částečně řešila zavedením minimálních podmínek pro systémy povinného zálohování (Deposit Return Systém – DRS), které jsou přílohou návrhu PPWR.
Podle DG ENV nemá mnoho zemí EU takovou recyklační infrastrukturu, aby zvládly splnit v roce 2025 minimální povinné cíle recyklace. U plastů je cíl 50 %, hliník také 50 %, 70 % sklo a 75 % papír a lepenka.
Příští měsíc DG ENV vypracuje tzv. zprávu včasného varování, která zhodnotí recyklační kapacity v zemích EU. Předběžně avizuje, že zpráva nebude příliš pozitivní a většině členským státům hrozí nedodržení povinných cílů recyklace. Vyzívá proto všechny členské státy EU, aby začali ještě více investovat do další recyklační infrastruktury.
Tlak na zrychlené budování recyklačních zařízení vzniká ale i z důvodu nařízení EU o přepravě odpadu, ve kterém se zakazuje vývoz plastů do zemí mimo OECD. Podle Eurostatu byl v roce 2021 export odpadu z EU na úrovni 33 mil. tun. Ve srovnání s rokem 2004 je to nárůst o 77 %.
Comments are closed.