Od roku 2021 zadavatelé veřejných zakázek mají povinnost zohledňovat při svých nákupech související sociální, environmentální nebo inovační aspekty za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné. Současně to však musí být v rovnováze s ostatními zásadami a s principem 3E (dodržováním hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti). Veřejní zadavatelé tak prostřednictvím svých nákupů mohou podporovat inovace, cirkulární ekonomiku, anebo řešit sociální problematiku, které by se stejně museli věnovat a vynakládat další finanční prostředky.
Odpovědné veřejné zadávání (OVZ) je nyní i nástrojem, jímž hodlá EU podporovat poptávku po ekologicky udržitelných obalech. V návrhu Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) se stává jedním z důležitých nových legislativních požadavků.
Minimální kritéria pro veřejné zakázky chce v PPWR Evropská komise řešit delegovanými akty. Jejich znění je doposud neznámé. Pokud by opravdu PPWR bylo v době své účinnosti měněno pomocí delegovaných aktů, může být regulatorní prostředí velmi proměnlivé a složité jak pro veřejné zadavatele, tak pro dodavatele zboží nebo služeb.
Na tuto problematiku jsme se zeptali paní Reginy Hulmanové, specialistky na odpovědné zadávání veřejných zakázek na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV).
V České republice je OVZ již povinné, pokud to umožňuje charakter poptávaných dodávek, stavebních prací nebo služeb. Pokud by PPWR stanovilo povinná minimální zelená kritéria, nebyly by u nakupovaných služeb nebo výrobků související s obaly už žádné výjimky. Lze tuto skutečnost opravdu aplikovat v praxi?
To je spíš dotaz na výrobce, resp. dodavatele. Pokud trh umí dodat obaly dle nastavených udržitelných kritérii, tak pro zadavatele to nepředstavuje problém. Právě naopak, pokud jsou stanovena povinná minimální zelená kritéria, tak pro nás je to spíše výhoda. Znamená to jistotu v tom, co se považuje za udržitelné. Sami si u obalů klademe otázku, jak nastavit požadavky, tak aby současně byly v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, zajištovaly dostatečnou ochranu zboží, aby efektivně fungoval systém opětovně použitelných obalů, aby byly zohledňovány možnosti trhu/výrobců atd. Pro zadavatele je stanovení jasných minimálních udržitelných kritérií přínosem. Šikovným zadavatelům nadále zůstane prostor k dalšímu bádání pro dosažení vyšší míry udržitelnosti, například z pohledu cirkulární ekonomiky.
Počátkem roku 2021, kdy začalo být odpovědné veřejné zadávání v ČR povinné, panovaly u odborné veřejnosti obavy, jak správně zelená kritéria požadovat a realizovat. Zlepšila se tato situace a jak je OVZ u nás dodržováno?
Odpovědné veřejné zadávání není novinkou roku 2021, někteří zadavatelé s OVZ mají mnohaleté zkušenosti a sami přispívají do nastavení konceptu svými příklady dobré praxe. Zadavatelé měli a stále mají možnost získat informace „jak na to“. MPSV vypracovalo několik podpůrných a metodických publikací, spustilo vzdělávací platformu Institut OVZ k tématu odpovědného veřejného zadávání, jednotlivým komoditám, či jednotlivým příležitostem (např. podpora lokální ekonomiky). Významným nástrojem jsou samozřejmě Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky pro vybrané komodity a služby, takže je kde se inspirovat. Rovněž se samozřejmě mohou zadavatelé obrátit na specialisty pro dané odvětví. Dále je neméně důležitá komunikace s trhem, a to prostřednictvím legálního nástroje předběžných tržních konzultací (případně v rámci typů řízení, které umožňují komunikaci zadavatele s účastníky řízení). Na jedné straně si zadavatel stanovuje požadavky anebo kritéria tak, aby byly udržitelné, ale na druhé straně musí zohledňovat i možnosti trhu. Současně však veřejné zakázky mohou ovlivnit trh a posunout ho vpřed.
Obecně vnímáme vyšší zájem o OVZ, co přirozeně vyplynulo ze zákonné povinnosti. Je však důležité vnímat OVZ jako příležitost, ne jako nutnost. Samotný zákon uvádí tuto povinnost „za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné“. Zadavatel by se měl zaměřit na ty veřejné zakázky, u kterých reálně může zmírňovat dopady své činnosti na životní prostředí, vytvářet prospěch pro společnost a ekonomiku anebo otevřít prostor pro inovace, a tyto zakázky promýšlet, ať už ve formě podpory legálního zaměstnávání, hospodaření se zdroji anebo podpory zapojení malých a středných podniků atd. Ideálně navíc strategicky propojovat zadávací podmínky s politikami zadavatele. Nenakupujme proto, abychom byli udržitelnými, ale nakupujme udržitelně a strategicky.
Co se týče dodržování OVZ, tak to je spíš otázka na dozorové orgány. Zatím ale neregistrujeme nic mimořádného.
Které zajímavé veřejné zakázky můžete zmínit jako příklady dobré praxe?
Z pohledu obalů si dovolím zmínit náš příklad dobré praxe nákupu kancelářského nábytku a kancelářských židlí. U dodávek požadujeme, aby se jednalo o obalový systém pro opakované použití, resp. obaly ze snadno recyklovatelných jednodruhových materiálů. Nepřípustné jsou obaly z PVC.
Dále v rámci námi připraveného reportu měření dopadů OVZ pro plnění veřejných zakázek je jedním z opatření množství využitých opakovaně použitelných obalů a obalů z recyklovaného materiálu z celkového množství použitých obalů v rámci plnění. Zde se inspiroval Jihomoravský kraj a v rámci reportu mimo výše zmíněných typů obalů sleduje i množství recyklovatelných obalů.
Obaly nás dále zajímají i při zajištění cateringu, například používáme kohoutkovou vodu, nebalené potraviny, nepoužíváme jednorázové obaly. Vnímám však, že v otázce obalů máme ještě hodně co dohánět.
Evropská komise považuje OVZ jako důležitý nástroj pro podporu malých a středních podniků, cirkulární ekonomiky, sociálně znevýhodněných skupin, anebo také implementace inovací do praxe. Jak vidíte budoucnost této strategie?
Veřejné zakázky jsou nástroj. A to velmi silný. Za rok 2021 představovaly v ČR objem 827 mld. korun, co tvoří 13,5 % HDP. Umíte si představit nákupy v tomto objemu bez zohlednění dopadů na životní prostředí, sociální oblast či inovace?
Děkujeme za rozhovor
Comments are closed.