Sdružení komunálních služeb ČR před dvěma týdny spolupořádalo v obci Karpacz mezinárodní polsko-česko-slovenský kongres. Jedním ze zásadních témat byla oblast zálohových systémů, o němž diskutovali odborníci ze všech tří zúčastněných států. V široké panelové diskusi bylo povinné zálohování s řadou argumentů odmítnuto jako nevhodné a nevýhodné.
Mezinárodní odborná akce na pomezí česko-polské hranice se konala mimo jiné pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva zemědělství ČR, Senátu Parlamentu ČR a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Třídenního kongresu se zúčastnilo 650 odborníků z Česka, Polska a Slovenska. Druhý kongresový den se nesl ve jménu českého odpadového systému. Panelisté se věnovali otázkám povinného zálohování, problematice gastro odpadů a nebezpečných odpadů i povinnému sběru textilu od roku 2025. Upozorňovali na otázku chybějících kapacit na zpracování některých odpadů, což zejména ve srovnání s Polskem ukazuje na rezervy, které musí Česká republika urychleně řešit.
Nejvíce diskutovaným tématem byl zálohový systém na PET láhve a nápojové plechovky. Přítomní odborníci se shodli na jeho zbytečnosti a ekonomické nevýhodnosti, a to jak pro občany, tak zejména pro obce a města. Stávající systém v České republice vykazuje natolik dobré výsledky, že není nutné jej duplikovat, což potvrdili také zástupci Polska či Slovenska.
Polští kolegové dále informovali, že dělají maximum pro odložení spuštění zálohového systému v Polsku, neboť jsou si vědomi jeho negativních ekonomických dopadů. Možné zavádění zálohového systému označili za chybu, kterou je třeba řešit. V podkladech ukázali, že pokud by byl systém v Poslu spuštěn, výrazně se zdraží služby za komunální odpady v obcích. Naopak procento recyklace komunálních plastů se prakticky nenavýší.
Odborníci ze Slovenska zase varovali, že po spuštění zálohového systému na Slovensku v žádném případě neklesl počet svozů tříděných plastů, jak bylo prosazovateli slibováno. Naopak narostlo množství hůře recyklovatelných či nerecyklovatelných plastů, a výrazně se tedy zvýšili náklady na svoz a využití plastů jako takových. Do vážných problémů se tak aktuálně na Slovensku dostávají autorizované obalové společnosti. Obce sledují poslední vývoj se značným znepokojením, protože zde stále více chybí systémové prostředky na plnění cílů komunálních obalů.
„Při přípravě kongresu jsme podle mediálních výstupů prezentovaných v České republice spíše očekávali přesvědčování ze strany polských a zejména slovenských kolegů o prospěšnosti a úspěšnosti systému zálohování některých nápojových obalů. O to větší bylo naše překvapení, že opak byl pravdou. Hodnocení odborníků ze všech tří států bylo kritické,“ říká Bohumil Rataj, předseda Rady Sdružení komunálních služeb ČR, které sdružuje a hájí zájmy 87 členů. Ti poskytují své služby pro 288 českých měst a obcí, kde žije přibližně 2 mil. obyvatel.
Comments are closed.