Vědci ze Sydney úspěšně použili na rozklad jednoho z nejodolnějších plastů – polypropylen (PP) plíseň, která se běžně vyskytuje v rostlinách nebo půdě.
Pokusy provedené výzkumníky z University of Sydney, publikované ve vědeckém časopise npj Materials Degradation zjistily, že lze využít dva typy hub k rozkladu malých vzorků polypropylenu, který se používá k výrobě předmětů či obalů.
Houby Aspergillus terreus a Engyodontium album se obvykle nacházejí v rostlinách a půdě.
Po vystavení vzorků ultrafialovým paprskům či teplu stačilo houbám 90 dní, aby degradovaly 27 procent testovaného plastu a po 140 dnech ho plně rozložily.
„Je to nejvyšší míra degradace uváděná v literatuře, kterou známe na světě,“ řekl profesor Ali Abbas, který na výzkumný tým dohlížel. Podle něj může být tato technologie rozšířena na zpracování tisíce tun těchto měkkých plastů ročně, což může trvat až pět let.
Vědci mají nyní za úkol zrychlit a zefektivnit proces degradace vyladěním klíčových aspektů procesu, jako jsou teploty, velikost plastových částic a množství použité houby.
Pro potvrzení svých laboratorních výzkumů postaví prototyp, který umožní prokázat celý proces rozkladu ve větším měřítku technicky, ekonomicky, ekologicky. Následně bude proces připraven pro využití ve velkých průmyslových nebo komerčních zařízeních pro nakládání s komunálním odpadem.
Vědci se současně zamýšlí nad tím, zda by měly být plasty kromě recyklace také i metabolizovány houbami. Kritérium pro srovnání je co nejnižší produkce CO2. Jedná se zde o uhlík, který pevný plast obsahuje a rozkladem za pomoci hub je přeměněn na CO2.
Comments are closed.