Obaly jsou nezbytnou součástí produktů, chránící výrobek před vnějšími vlivy. Použitý obal se stává odpadem a ten je stále více pod přísným dohledem. Evropským a samozřejmě českým cílem je zajistit co nejvyšší míru recyklace použitých obalů podle platné legislativy.
V posledních měsících je hodně komunikováno téma možného zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek.
Argumentem pro zavedení povinného zálohování byla dříve skupinou prosazovatelů uváděna nízká míra sběru PET lahví. Ovšem od tohoto argumentu upustili, protože míra sběru je nyní okolo 82 %, a to je více, než stanoví právě schválený zákon o jednorázových plastech. Ten určuje cíle sběru minimálně 77 % do roku 2025 a 90 % od roku 2029. Česká republika nyní patří mezi nejlépe třídící státy v EU.
Dalším argumentem pro zavedení povinného zálohování je míra recyklace plastů. Ta je v ČR aktuálně okolo 40 %. Evropský cíl, který musí Česko dodržet, je míra recyklace všech plastových obalů (ne pouze PET) 50 % v roce 2025 a 55 % v roce 2030.
Pokud by bylo zavedeno povinné zálohování, budou PET lahve stále dokola recyklovány. Nutno znovu podtrhnout, že tyto zálohované lahve nejsou vymývány a znovu používány tak, jak to známe u skleněných. Při mechanické recyklaci je vrácená PET lahev rozdrcena a přeměněna na granulát tak, jak se děje nyní u nezálohovaných PET lahví. Granulát se pak používá pro výrobu preforem, ze kterých jsou vyfouknuty PET lahve podle požadovaného designu nápojářských firem.
Zajímá nás tedy, kolikrát za sebou je možné recyklovat PET lahev. Zpravidla po několika recyklacích plastové materiály degradují a nemají takové vlastnosti, zejména ochranné, jako u nových plastových lahví.
Nejen na tyto odborné otázky jsme se zeptali Ing. Jitky Sosnovcové, která je vedoucí Národní referenční laboratoře pro výrobky určené pro styk s potravinami a pro děti do tří let ve Státním zdravotním ústavu ČR.
Pokud by došlo k zavedení povinného zálohování a PET lahve by byly recyklovány stále dokola v tzv. smyčce, kolikrát je možné za sebou PET mechanicky recyklovat, aby byly zachovány všechny požadované parametry?
Bohužel toto není nikde oficiálně deklarováno, stávající a ani nová legislativa toto neurčuje a nebude určovat. Z pohledu bezpečnosti musí finální výrobek, který obsahuje recyklát, být bezpečný a musí splňovat požadavky článku 3 rámcového nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1935/2004, který stanovuje, že materiál nebo předmět nesmí ohrozit zdraví lidí; nesmí způsobit nepřijatelnou změnu ve složení potravina a nesmí způsobit zhoršení jejich organoleptických vlastností. Je povinností výrobce, dovozce či osoby, která uvádí takové výrobky na trh, aby zajistila a prokázala jejich bezpečnost. Při tomto posuzování musí být vzaty do úvahy i možné degradační či reakční produkty, včetně nečistot, jejichž přítomnost v materiálu může být způsobena použitým recyklačním procesem.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) povoluje pro mechanickou recyklaci maximálně 5 % PET, který nepochází z potravinových obalů. Co obvykle tvoří těchto 5 % nečistot? Jak jsou rizikové spodní části PET lahví, kde ulpívají nečistoty, bez rozdílu, zda jsou lahve zálohované nebo ne?
Těch 5 % se přisuzuje zejména přítomnosti jiných než food grade plastům. To je tzv. nepotravinářským plastům, které původně byly vyrobeny pro jiné účely než pro styk s potravinami a tudíž ne plně v souladu s požadavky a kritérii stanovenými nařízením Evropské komise č. 10/2011 na plasty určené pro styk s potravinami.
Rizikovost spodních části PET lahví nevidím jako zásadní, pokud by ovšem láhve nebyly dlouhodobě v kontaktu s nějakými toxickými látkami. Všechny technologie recyklace PET lahví jsou založeny na tom, že se nejprve rozdrcené PET vločky získané z lahví, důkladně perou, oddělí se od dalších druhů plastů flotací na základě rozdílné hustoty a poté probíhá dekontaminace. Jakékoli mechanické nečistoty nebo mikrobiální kontaminace by v průběhu recyklačního procesu měly být odstraněny.
Aby nová PET lahev splnila všechny normy, a přitom měla povinný obsah recyklátu minimálně 25 %, po kolikátém kole recyklace lahve a v jakém množství je nutné přidat nový virgin PET vzhledem k degradaci rPET po opakované mechanické recyklaci?
Poměr použitého recyklátu ve směsi s panenským plastem, včetně i toho s jakými typy potravin může tento recyklovaný materiál přijít do kontaktu, je předmětem hodnocení bezpečnosti recyklačního procesu. Stěžejním kritériem při hodnocení bezpečnosti recyklačního procesu je deklarovaná efektivita dekontaminace konkrétní recyklační technologie. Toto vše je předmětem posouzení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin při schvalování konkrétních recyklačních technologií a závěry, ke kterým experti tohoto úřadu dospěli, jsou uvedeny v odborném stanovisku k dané recyklační technologii a jsou veřejně přístupné na webových stránkách úřadu.
Jaké nové předpisy v rámci recyklace potravinářských obalů připravuje Evropská komise v revizi obalové směrnice?
V současné době jsou nastavena pouze pravidla pro recyklaci plastů, a to bez ohledu na to, zda tyto plasty budou použity pro potravinářské obaly nebo pro výrobu jiných předmětů určených pro styk s potravinami.
Jedná se o Nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně nařízení (ES) č. 2023/2006, kde významnou roli v posuzování bezpečnosti jednotlivých procesů recyklace je přidělena Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin. Tento Úřad, s ohledem na transparentnost, všechna svá stanoviska zveřejňuje na svých stránkách, jak již bylo uvedeno výše. Toto nařízení se nevztahuje na chemickou recyklaci. Nové nařízení, které by toto stávající nařízení Komise (EU) mělo nahradit, by mělo stanovit pravidla i pro chemickou recyklaci plastů.
Lze vyřešit nové přísnější evropské normy pro plastové obaly chemickou recyklací? Jaké postoje má Brusel k této pokročilé recyklaci plastů?
Jak bylo již zmíněno výše, ano, nová regulace bude brát do úvahy i chemickou recyklaci plastů a pravidla, která tato regulace nastaví, budou platit obecně pro všechny recyklační procesy. Jaká ta pravidla budou a co budou muset provozovatelé recyklačních technologií splnit, na to si musíme počkat, až nová legislativa bude oficiálně vydána.
Čekají nás v problematice zdravotní nezávadnosti obalů další zajímavé legislativní úpravy?
Určitě nás čekají významné legislativní úpravy, již s ohledem na to, že do bezpečnosti materiálů a předmětů významně zasáhne řada evropských strategií, a to zejména Evropská strategie k udržitelnosti chemických látek, jejímž cílem je významně omezit všechny nebezpečné chemické látky ve spotřebitelských výrobcích, dále se jistě při stanovování limitů a omezení pro chemické látky s ohledem na ochranu zdraví spotřebitelů v pozitivním slova smyslu promítne i to, že se bude brát do úvahy tzv. koktejlový efekt látek a nikoli odděleně pouze účinek jednotlivých látek. Pro ochranu zdraví je důležité, jak působí na lidský organismus tyto látky společně, pokud jsou také ve výrocích přítomny společně. Nemalou měrou se určitě do problematiky obalových materiálů promítne i veškerá environmentální legislativa a přechod na oběhové hospodářství.
Foto – zdroj: freepik.com
Comments are closed.