Obaly budou v následujících letech procházet významnou transformací. Aktuálně je v legislativním procesu Evropské unie (EU) projednáván návrh nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) a po jeho schválení se stane nařízení účinným ve všech členských zemích. Navrhované změny budou okamžitě ovlivňovat každodenní život všech občanů, a proto jsou tyto změny podrobně analyzovány a připomínkovány zejména asociacemi různých průmyslových sektorů.

V dotazníku byly položeny tři otázky týkající se navrhovaných změn obalové legislativy.

První dotaz byl mířen na zákaz a omezení některých druhů obalů. Jsou to plastové přebaly sdružující více výrobků v obchodech, dále jednocestné obaly na ovoce a zeleninu v množstvím menším než 1,5 kg s výjimkami pro schnoucí, vadnoucí a křehkou zeleninu a ovoce. V restauračních zařízeních se nesmějí používat jednocestná porcovaná balení dochucovadel, omáček, sladidel, přísad do kávy apod. Pro kosmetické, hygienické a toaletní produkty je zákaz jakýchkoli jednocestných obalů pod 50 ml v případě tekutých produktů a 100 ml v případě netekutých produktů.

V odpovědích na dotaz „Souhlasíte se zákazem těchto typů obalů?“, byli respondenti rozděleni na dva téměř shodné tábory. První polovina, která odpověděla kladně, argumentovala především smysluplností zavedení nových opatření. Vnímají obal jako zbytečný odpad, který nadměrně zatěžuje životní prostředí. Upozornili taktéž na nutnost zvážit konkrétní situace a kontext při zavádění opatření. Respondenti navrhli upřednostňovat recyklovatelné obaly a motivovat ke správnému nakládání s odpady.

Mezi opačné názory patřilo tvrzení, že zákazy a omezení mohou přinést více škody než užitku, neexistuje ideální obal, který by byl zcela ekologický. Někteří se domnívají, že problém obalů nelze řešit pouze na úrovni EU, ale že je třeba celosvětového přístupu. Zazněla taktéž kritika na celkový systém řešení redukce obalů v EU.

Dotazovaní také vyjádřili obavy ohledně zvýšení cen pro konečného zákazníka a obtížnosti přepravy zboží v důsledku nových opatření. Zdůraznili problémy s hygienou a zvyšováním spotřeby plastu v souvislosti se zákazem určitých typů obalů.

Panoval však pochopitelný konsenzus, že nadměrné balení a plýtvání plastem je nežádoucí.

Druhá otázka se věnovala plánovanému zavedení povinnosti používat biodegradabilní obaly. Čajové sáčky, kávové kapsle, nálepky a cenovky používané na zelenině a ovoci, tenké plastové sáčky na balení musí být do dvou let od účinnosti nařízení biodegradabilní a kompostovatelné v průmyslovém kompostu. Musí pro ně být rovněž zajištěn sběr v rámci sběru bioodpadu.

Na dotaz „Je kompostování vhodná metoda využití pro tyto výše uvedené typů použitých obalů?“ většina dotazovaných reagovala nesouhlasem. Jako hlavní nedostatek jsou vnímány praktické aspekty implementace biodegradabilních obalů, a to v souvislosti s nedostatečnou dostupností efektivní technologie pro kompostování. Někteří dotazovaní uvedli, že by upřednostnili recyklaci před biodegradabilními obaly, ať už kvůli zvýšení nákladů na odpadový systém nebo potenciálním nežádoucím složkám při kompostování. Kritika byla zaměřena taktéž na nutnost správného nastavení pravidel.

Respondenti poukázali i na nedostatek plastových sáčků, které by byly úplně kompostovatelné, a na potenciální problémy s přístupností kontejnerů na kompostovatelný odpad ve městech.

Často byla navrhována také možnost zavést výrobu biodegradabilních obalů pro firmy pouze jako variantu, nikoli povinnost.

Třetí dotaz byl zaměřen na administrativní zátěž výrobců obalů vzhledem k povinnosti minimalizovat velikost obalů. Nová regulace zavádí velmi složité certifikace a registrace podrobností o způsobu konstrukce obalu, prokazování, že to jinak nejde, podložené testy a technickou dokumentací pro každý balený výrobek včetně CAD/CAM souborů a metodologie testování. Pokud výrobce nahradí obalový materiál jiným lehčím materiálem nejedná se o minimalizaci.

V odpovědích na otázku „Je v pořádku, aby byli výrobci zatěžování obsáhlou administrativou k prokazování správné velikosti svého obalu?“, se více než dvě třetiny odpovídajících shodly na názoru, že by k nadměrnému zatěžování výrobců obalů administrativou docházet nemělo. I přesto, že se většina respondentů shoduje na redukci obalových odpadů, nadbytečná administrativa by mohla být v tomto případě kontraproduktivní. Zavedení nadměrné administrativy při řešení tohoto problému by mohlo vést k nárůstu nákladů pro výrobce, což by se samozřejmě promítlo do konečné ceny výrobků.

Komentáře respondentů se vztahují i k energetické náročnosti spojené s testováním a certifikací. Tyto procesy mohou spotřebovat značné množství energie, možná dokonce více, než kolik by se ušetřilo zmenšením obalů. Toto se týká nákladů spojených s prokazováním, testováním a certifikací obalů obecně. Dozorové orgány již dnes mají možnost kontrolovat používání nadměrného obalu. Proto se zavedení další administrativy jeví jako zbytečné.

VÝSLEDKY DOTAZNÍKU #9 PŘEHLEDNĚ: