Souhlasíte s návrhem, dle kterého by se zavedly znovu plnitelné nápojové lahve?
Jedna z hlavních novinek nedávno zveřejněného návrhu revize obalové směrnice je záměr zavedení znovu plnitelných nápojových lahví. Tyto by měly postupně od roku 2030 nahrazovat jednorázové nápojové lahve a plechovky.
Přes 60 % respondentů v dotazníku uvedlo, že by se systémem využívajícím znovu plnitelné nápojové lahve souhlasilo. Nejvíce jsou vyzdvihovány především ekologičnost a ekonomičnost, kdy není nutné pro každé jedno použití obal znovu vyrobit. Implementací tohoto řešení bude možné jejich opakované využití, čímž zároveň dojde ke snížení množství vyprodukovaného odpadu.
Toto je dle některých respondentů výhodou i v souvislosti s tím, že nerostných zdrojů, ze kterých se nápojové obaly vyrábí, není neomezené množství – jedná se tudíž současně o udržitelné a dlouhodobé řešení. Ve prospěch této varianty byly často zmiňovány skleněné nápojové lahve (především na mléko), u nichž tento systém dříve běžně fungoval.
Více než třetina však byla proti předmětnému návrhu. V doplňujících odpovědích této skupiny lze rozlišit mezi dvěma hlavními názorovými proudy. První skupina považuje za nadbytečné, aby se zavedení znovu plnitelných lahví stalo povinností a spíše by se mělo cílit na posílení recyklace a třídění. Druhým názorem bylo, že o tom, jaké obaly budou využívány, by neměla vrchnostensky rozhodovat veřejná správa, ale spotřebitel, jakožto zákazník.
Jste pro zavedení povinného zálohování při nesplnění stanovených kritérií?
Dle unijního návrhu je stanovena povinnost zavést od roku 2029 zálohování jednorázových plastových a kovových nápojových obalů, a to v případě, že v daném státě EU nebude v letech 2026 a 2027 dosažen 90 % sběr těchto nápojových obalů. Aktuálně je úroveň sběru nápojových obalů v České republice okolo 82 %.
U druhé anketní otázky většina uvedla, že by tento režim povinného zálohování nepodpořila. Přetrvávajícím názorem respondentů ve vztahu k zálohování je, že bude především vytvářet komplikace pro spotřebitele. Zejména v porovnání s tradičním tříděním, kdy se spotřebitel nemusí strachovat z poničení obalů. Jsou zřejmé i obavy, že by zálohované obaly zabíraly v domácnostech spotřebitelů nepřiměřeně hodně prostoru a taktéž kritika toho, že by jejich následné převážení na zálohovací střediska bylo s narůstajícím počtem obalů velmi komplikované. Současně byl rozporován samotný ekologický přínos zálohování.
Třetina respondentů potom výše uvedený princip zavedení povinného zálohování považuje za přijatelný a podporovala by ho. Vidí v něm totiž ekologickou metodu nakládání s odpady, a tudíž i způsob ochrany životního prostředí. Neopomenutelný je taktéž ekonomický aspekt, nepochybně by docházelo i k úspoře surovin pro výrobu.
Měly by být plastové obaly preferovány nad ostatními?
Vzhledem k tomu, že obsahem navrhované úpravy legislativy je taktéž snižování obalového odpadu v přepočtu na obyvatele, budou prodejci (zejména e-shopy) pravděpodobně nuceni vyměnit těžší obalový materiál, jako je sklo nebo lepenka, za lehčí – plast.
Z grafu znázorňujícího odpovědi respondentů je očividné, že plastové obaly nejsou většinově považovány za preferované řešení daného problému.
Co se týče odpovědí ve prospěch využití plastů, je často zmiňována hmotnostní výhoda oproti ostatním materiálům. Pokud by dle respondentů byla současně zajištěna efektivní recyklace těchto plastových obalů, jednalo by se o značnou výhodu. Jako u první otázky zde zazněl pohled, že by vliv na obalový materiál neměly mít politici či úředníci, ale samotní výrobci a obchodníci – pro každý účel je totiž vhodný jiný obal a bezmyšlenkovitě preferovat některý typ obalů nedává smysl.
Přes 90 % se shodlo na tom, že by k preferování plastů docházet nemělo, a to zejména z důvodu jejich škodlivého dopadu na životní prostředí a nákladovosti jejich likvidace. Taktéž je však poukázáno na určitou protichůdnost záměrů Evropské unie, kdy na jedné straně je cílem maximální možné předcházení vzniku plastových odpadů, a na druhé straně vzniká plošné nařízení regulující množství obalového odpadu na obyvatele, podporující preferenci plastů oproti jiným obalovým materiálům.
