Proces chemické recyklace plastů je ekvivalentem recyklace použitého papíru. Odborníci odpadového hospodářství porovnávali oba postupy a přišli na zásadní rozdíl v posuzování úrovně recyklace.
Nové evropské předpisy Circular Economy Package (CEP) určují členským zemím EU závazné cíle úrovně recyklace jednotlivých obalových materiálů (plast, dřevo, železo, hliník, sklo, papír a lepenka). Konkrétně u papíru a lepenky je to 75% v roce 2025 a 85% v roce 2030. Plastové obaly musí být v roce 2025 recyklovány minimálně z 50 % a v roce 2030 alespoň 55%.
Do roku 2020 byl za měřící bod plastového odpadu považován vstup do třídících linek. Od účinnosti nových předpisů CEP v roce 2021, jehož cílem je maximalizace recyklace, a naopak minimalizace skládkování a energetického využití odpadů, je měřící bod recyklace určen až na vstupu do recyklace.
Téma chemická recyklace plastů je nyní jedním z důležitých témat oběhového hospodářství. Potřebu využívání chemické recyklace potvrdil nejen platný Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí (SUP), ale i návrh Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), představený na konci loňského roku. Podle těchto předpisů bude muset mít každý nový plastový obal nebo plastové části obalů, minimální obsah plastového recyklátu. Výrobci obalů a odpadový průmysl si uvědomují vážnost situace, kterou umí vyřešit pokročilá recyklace plastů.
Česká legislativa přesně definuje, co je recyklace. U chemické recyklace nyní Ministerstvo životního prostředí (MŽP) řeší, jakým způsobem započítávat obsah recyklátu, aby Česká republika ve finále splnila povinné cíle podle CEP. Preferuje metodu „hmotnostní bilance“ před metodou „volné alokace“.
Pokud porovnáme proces chemické recyklace a proces recyklace papíru, jsou to podobné technologické postupy. Měřící bod recyklace papíru je na vstupu do papírny, tzn. před zbavením se nečistot či spojovacích, přepravních nebo jiných nevhodných součástí sběrového papíru. Papír je dále zpracován standartním způsobem. Znamená to, že se do výsledné recyklace započítává celých 100 % sběrového papíru na vstupu do procesu zpracování.
U recyklace plastů, nyní pouze mechanické, je ale měřící bod posunut o kus dál, a to až za místo, kdy je použitý plast zbaven nečistot či nevhodných plastů a je nasekán na drobné části pro přímý proces mechanické recyklace. V tomto případě to znamená, že se do výsledné recyklace započítá pouze okolo 85 % ze 100 % plastů na vstupu.
Protože je proces chemické recyklace obdobný procesu recyklace papíru, navrhuje odpadový průmysl, aby byly měřící body recyklace sjednoceny na úroveň recyklace papíru, tj. na vstupu do procesu. V případě sjednocení bude výpočet výsledného recyklátu plastů vyšší, než je podle současných parametrů a budou tak dosaženy povinné cíle recyklace podle CEP.
V případě, že by měřící body recyklace nebyly sjednoceny a řešil by se výpočet recyklátu metodou „hmotnostní bilance“, pak by měla být spravedlivě aplikována na všechny recyklační technologie stejně. S touto metodou ale nebude možné splnit cíle recyklace 75 % u skla a 85 % u papíru.
Problematika, jak správně a spravedlivě započítávat recyklaci, abychom splnili cíle CEP, nové předpisy SUP nebo budoucí PPWR, není doposud vyřešena. Podle EK budou pravidla uvedena v připravované revizi směrnice o odpadech, která by měla být představena v průběhu letošního roku, opět za pomoci dodatečných delegovaných aktů.
Comments are closed.