Cíle odpadového hospodářství jasně hovoří o postupném snižování ukládání odpadů na skládky a maximálním materiálovém využití odpadů pomocí recyklace. Jak ale vyřešit využití špatně recyklovatelných plastů nebo výmětů? Jako nejlepší řešení se nabízí chemická recyklace neboli pokročilá recyklace plastů.
Téma chemické recyklace bylo konečně poprvé otevřeno na půdě Poslanecké sněmovny na odborném semináři pořádaném 6. června 2022 Podvýborem pro environmentální legislativu EU. Chemická recyklace je nyní velmi důležité téma nejen pro výrobce používající obaly a odpadový sektor, ale také pro petrochemický průmysl a energetiku.
O pokročilé recyklaci plastů jsme již psali v našich několika předešlých příspěvcích.
Co je nutné na úvod říci je fakt, že chemická recyklace není zatím v České republice provozována. Podobná situace je i v dalších zemích. Co tomu brání? Je to zejména legislativa a problém se započítáváním chemické recyklace do statistik materiálového využití.
Podle evropské směrnice o odpadech 2008/98/ES se recyklací rozumí jakýkoliv způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Zahrnuje přepracování organických materiálů, ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál.
Plasty, které jdou špatně mechanicky recyklovat a také další odpad obsahující polymerní a uhlíkaté sloučeniny, lze chemickou recyklací materiálově využít hned několika způsoby: zplynováním, pyrolýzou, solvolýzou nebo depolymerací. Tyto procesy štěpí odpad na materiálově využitelné chemické látky včetně monomerů pro výrobu plastů. Surovinami jsou zde směsný komunální dopad z šedých popelnic, směsný plastový odpad ze žlutých popelnic, odpadní obalový materiál z průmyslu a obchodu, tříděný plastový odpad a problematický plastový výmět.
V průměru je mechanicky recyklováno okolo 40 % plastového odpadu, zbytek je energeticky využíván anebo umístěn na skládky. Plasty, které jsou dobře recyklovatelné, jsou zpracovány mechanickou recyklací, ovšem další plasty, které jsou velmi obtížně mechanicky recyklovatelné, musí být využity energeticky nebo skládkovány. Problematické materiály jsou některé fólie, znečištěné plasty, drobné plasty cca do 10 cm a černé plasty. Podle platné novely zákona o odpadech není od 1.1.2021 energetické využití započítáváno do výkazů recyklace.
Evropské legislativní cíle nám dávají povinnost zvyšovat míru recyklace na úkor energetického využití a skládkování. Konkrétně v roce 2025 musíme recyklovat 50 % plastů, od roku 2030 minimálně 55 %. Výrobci obalů a společnosti balící potraviny, kosmetiku a další výrobky do vhodných obalů se snaží v rámci ekomodulace používat stále více plně recyklovatelné obaly. Touto pozitivní změnou se postupně zvyšuje míra recyklace a snižuje míra energetického využití a skládkování.
Mimo ekomodulaci a intenzifikaci recyklace přichází i nové přísné požadavky na povinný obsah recyklátu v obalu. Významná je připravovaná povinnost u potravinářských obalů, kdy povinný recyklát musí být zase pouze z potravinářských obalů. Chemická recyklace zde velmi dobře řeší tyto požadavky a umožňuje dekontaminaci odpadního materiálu a využití pro výrobu nových plastů vysoké kvality vhodné pro styk s potravinami, ve farmacii a lékařství.
Chemická recyklace je preferovaným řešením dosáhnutí požadovaných cílů plánu oběhového hospodářství z pohledu Evropské komise a jejich poradenské společnosti ENOMIA. Ve svých analýzách se spoléhá převážně na chemickou recyklaci typu pyrolýzy nebo depolymerizace. Nezapomíná sice na mechanickou recyklaci, ale chemická recyklace je evidentně považována za nejvhodnější budoucí řešení pro zachování přísných hygienických norem, úspory fosilních zdrojů a zintenzivnění oběhového hospodářství.
V cirkulární ekonomice má chemická recyklace, která je především materiálovou recyklací, své důležité místo v celé hierarchii odpadového hospodářství. Výsledné produkty lze využít nejen materiálově, ale i energeticky. Je ekvivalentem topného oleje a je surovinou pro výrobu alternativních motorových paliv. Produkty chemické recyklace lze velmi dobře využít pro výrobu tepla a elektrické energie.
Jaké by tedy měly být další kroky pro zahájení využívání chemické recyklace?
Prvním z nich je vytvoření politického a legislativního rámce pro recyklaci a alternativní suroviny včetně chemické recyklace. Měli by být zajištěny rovné podmínky s ostatními způsoby recyklace, jednotné standardy vč. standardů kvality pro třídění plastového odpadu a v neposlední řadě zajištěný přístup na otevřený a jednotný trh s plastovým odpadem.
Aktuální situace vysokých cen energií a pohonných hmot může být výrazným katalyzátorem pro nastartování chemické recyklace v České republice, která zajistí alespoň částečnou kompenzaci fosilních zdrojů vlastní výrobou z odpadů.
Zdroj: freepik.com
Comments are closed.