Obaly provází lidstvo od nepaměti s cílem uchovat potraviny a prodloužit jim trvanlivost pro spotřebu v měsících po úrodě a sklizni. Moderní obal mají nyní ale mnoho dalších funkcí.
- Chrání produkt před vnějšími vlivy, prodlužuje jeho trvanlivost, uchovává jeho chuť, barvu a v mnoha případech dává výrobku finální tvar.
- Umožňuje bezpečnou přepravu produktů na pulty obchodů, ke spotřebitelům.
- Vhodný design obalu umožňuje automatizované naplnění a uzavření, správná ergonomie usnadňuje otevření a užití spotřebitelem a šetří jeho čas.
- Informuje o složení výrobku, jeho původu, datumu trvanlivosti a dalších vlastnostech obsahu balení i samotného obalového materiálu. Použitý obal by měl mít konstrukci a složení takové, aby ho na konci životní cesty bylo možné zrecyklovat.
Před několika dny se rozhodla ukončit svoji činnost společnost Bezobalu, která prodávala potraviny, drogerii či kosmetiku pouze do nádob, které si sebou přinesli sami zákazníci.
Společnost zdůvodňuje svůj konec nedostatečným zájmem zákazníků o tento typ prodeje, zejména potravin.
Zaručují podle Vás potraviny prodávané bez obalu stejnou vysokou nezávadnost jako balené potraviny, u kterých musí obal automaticky splňovat přísné hygienické normy?
Některé z vašich odpovědí:
„Vadí mi množství odpadů z domácností, zvláště pak plastů, často nadměrných.“
„Ano, protože zákazník si nosí své obaly vhodné pro uchování potravin a ví, jak skladovat potraviny, aby byli nezávadné a u všech potravin v obchodě jistě bylo napsáno datum trvanlivosti.“
„U výrobků nikdy nevíme, jak jsou staré. Na obalech bývá napsaná datum balení i expirace, u výrobků bez obalu víme jen do kdy se mají spotřebovat.“
„Nádoby mohou být špinavé, kontaminované, i jejich skladování je náročnější pro zachování trvanlivosti.“
Úkolem obalů je také zajistit pohodlný transport a manipulaci od prodejce ke spotřebiteli.
Měl by být za nezávadnost potraviny zodpovědný výrobce i v případě nevhodného transportu (vysoká nebo nízká teplota, deformace apod) bezobalové potraviny od prodejce do místa uskladnění spotřebitelem?
Některé z vašich odpovědí:
„Prodejce nemůže za špatně nakládání. Realita je samozřejmě složitější.“
„Výrobce ani prodejce potravin nemůže vědět co s nimi zákazník udělá až odejde z obchodu, měl by pouze deklarovat, jak potraviny uchovávat při zachování stanovených podmínek.“
„Výrobce jediný má možnost smluvně s dopravcem určit vhodný způsob dopravy.“
Každý výrobce musí podle platné legislativy na svých obalech plně informovat spotřebitele o baleném výrobku a o obalovém materiálu.
Je podle Vás problém, že na vlastních nádobách spotřebitelů nelze najít zákonné informace o potravině vč. záruční doby?
Některé z vašich odpovědí:
„Považuji za problém, pokud jako spotřebitel nevím do kdy mám produkt (potraviny) spotřebovat.“
„Není to pro mě problém, uvedené informace můžu zjistit při nákupu a opsat si je nebo ofotit.“
„Vzhledem k množství alergií ano. Cedulka v obchodě nestačí.“
Cílem společnosti Bezobalu bylo mimo předcházení vzniku zbytečného odpadu z jednorázových obalů.
Sdílíte názor, že dobře sesbírané a recyklované jednorázové obaly také zabraňují vzniku zbytečného odpadu, protože recyklovaný obal už není zbytečným, ale stává se z něj opět nový, ochranný obal?
Některé z vašich odpovědí:
„Vhodná recyklace je řešením i když z ní nevznikne nový obal stejného typu.“
„Ne, protože nevím kolikrát lze recyklovaný obal opětovně recyklovat na další obal, pokud je to nekonečněkrát, pak tedy sdílím váš názor. Ovšem existuje velké množství kompozitních obalů, které se nedají recyklovat ani jednou.“
„Ano ALE – některé obaly jsou zbytečně velké nebo ze zbytečně pevného materiálu (maso, šunky…) Obecně bych raději kupovala potraviny, které lze, bez obalu, ale vzhledem k tomu, že jsem vesničan, potřebuji delší trvanlivost, než je u nebalených produktů. A pokud z ekologického hlediska vezmu pravidelné jízdy autem na nákup oproti jedné za týden a zároveň neplýtvání potravinami, tak mi momentálně vychází lépe obalované potraviny. Jiné by bylo, kdybych žila ve městě s obchodem za rohem.“