Každý Čech vyprodukuje ročně okolo 56 kg potravinového odpadu. Na celém světě je vyhozena zhruba jedna třetina potravin a v EU je to okolo 20 %. Úkolem každého z nás je snižovat množství potravin, které se rozhodneme vyhodit. Nový průzkum institutu INESAN popisuje, jakou roli hrají obaly ve snižování food waste.
Průzkum se uskutečnil v únoru a březnu letošního roku prostřednictvím osobního dotazování s 1218 respondenty ve věku 18 – 74 let. Cílem průzkumu bylo zjistit, jaké jsou zvyky a chování spotřebitelů vedoucí ke vzniku potravinového odpadu.
Základní funkcí obalu je na prvním místě ochrana produktu před vnějšími vlivy. Dále obal zajišťuje snadnou manipulace a transport, umožňuje umístění povinných informací o výrobku a reklamních prvků pro propagaci.
Z pohledu spotřebitelů jsou preferovány hlavně užitné vlastnosti obalů: jednoduchá opětovná uzavíratelnost, možnost opětovného naplnění, jednoduchá oddělitelnost, srozumitelné informace o uskladnění, vhodná velikost, uchování potraviny co nejdéle čerstvé, možnost vidět produkt přes uzavřený obal.
Podle výsledků průzkumu je obvyklá průměrná týdenní útrata jedné domácnosti za nákup potravin ve výši 1 442 Kč. Nízkopříjmové domácnosti utratí za týden okolo 800 Kč za potraviny, výše příjmové až 3 krát více. Hodnota vyhozených potravin je zhruba ve výši 116 Kč za týden.
Zajímavý je výsledek chování spotřebitelů u potravin s prošlou záruční dobou, kdy 44 % procent nemá problém potravinu zkonzumovat, pokud vypadá dobře. 56 % osob konzumaci odmítá vzhledem k datu expirace potraviny. Až 65 % procent dotazovaných si myslí, že food waste není problém, protože je biodegradabilní. S tímto ale nesouhlasí 35 % respondentů.
Je nutné zmínit, že potravinový odpad je významným producentem CO2. Pokud by se nevyhazoval nadměrně potravinový odpad, snížil by se celkový objem vyrobených potravin, a tudíž neprodukovalo tolik CO2 v průběhu výrobního potravinového řetězce.
Významné je i skládkování́ potravinového odpadu, jako součást směsného komunálního odpadu, kdy dochází́ k hnilobným procesům, tj anaerobnímu rozkladu, jehož významným produktem rozkladu je metan. Při kompostování, tj. aerobním rozkladu, dochází k procesu tlení a uvolňování vody a CO2.
Cílem Evropské komise do roku 2030 je snížení objemu potravinového odpadu na polovinu, zejména předcházením a omezováním plýtvání potravinami.
Podle dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací české domácnosti vyprodukují 53 % z celkového množství potravinového odpadu, dalších 19 % vznikne při zpracování a 12 % ve stravovacích službách. 11 % potravinového odpadu v ČR připadá na prvovýrobu a 5 % na obchodní sítě.
Pro jednotný postup stanovení množství vyprodukovaného potravinového odpadu přijala Evropská komise legislativní dokument pro společnou metodiku a minimální požadavky na kvalitu pro jednotné měření úrovně food waste.
Průzkum institutu INESAN se zaměřuje také na zjištění postojů lidí k typu materiálu obalu a jeho vlivu na životní prostředí. Respondenti považují za nejvíce problematické PET lahve, za nimi následují plastové obaly, dále hliníkové plechovky, kompozitní obaly, předposlední místo zaujímají skleněné lahve a poslední, s nejmenším negativním vlivem na životní prostředí, jsou kartonové obaly.
Na množství odpadu z potravin má také vliv skladování. Pro 76 % dotazovaných je správné uchovávat potraviny v originálním obalu pro udržení co nejdelší čerstvosti potraviny.
S názorem „vhodné balení pomáhá snižovat množství potravinového odpadu“ se ztotožňuje 73 % dotazovaných.
Jaké jsou tedy závěry průzkumu?
- Vlastnosti obalů jsou výraznými determinanty potravinového odpadu.
- Velká část spotřebitelů souhlasím s tvrzením, že správné balení může redukovat food waste.
- Plastové obaly mohou mít negativní dopad na životní prostředí, ale na druhou stranu jsou vnímány jako pohodlné, opakovaně použitelné a dobře recyklovatelné.
- Spotřebitelé vyžadují další informace na obalech.
Zdroj: freepik.com
Comments are closed.