Argumentem pro zavedení povinného zálohování je podle příznivců této zvažované nové normy omezení pohazování odpadků a všeobecná snaha o recyklaci nápojových obalů. Pak zde vzniká otázka, proč tedy nezálohovat všechny skleněné obaly, nápojové kartony, nápojové pytlíčky a všechny druhy plastových nápojových obalů, protože ty všechny lze mezi odpadky také nalézt.
Lze očekávat, že povinné zálohování do určité míry omezí pohazování PET lahví mimo kontejnery a odpadkové koše. V územích obcí je možné i předpokládat, že někteří obyvatelé budou tyto lahve sbírat na ulicích nebo v parku. To však nelze čekat v případě PET lahví pohozených v přírodě, protože jejich sběr by byl z hlediska „výdělku“ neproduktivní, a navíc lahve s vybledlou nálepkou nebo poškozením výkupní systém nepřijme. Stejně lze přepokládat, že část zálohovaných PET lahví skončí ve žlutých kontejnerech, tak jako dnes někteří spotřebitelé odhazují zálohované pivní lahve do kontejnerů na sklo. V případě PET lahví lze očekávat, že chudší obyvatelé budou tyto kontejnery prohrabávat, aby získali zálohované lahve, které mohou vrátit. Toto chování se projevilo v SRN a bohužel má za následek znečištění okolí kontejnerů a při silnější větru i celého prostranství.
Odpadky na ulicích a v přírodě jsou jen z menší části tvořeny nápojovými obaly, povinné zálohování tedy problém možná marginálně omezí, ale nevyřeší.
Skutečným řešením je v této otázce výchova obyvatel a zajištění dostatečné infrastruktury pro pohodlné odkládání odpadků a třídění ve veřejném prostoru.
I zde platí, že povinným zálohováním vlastně signalizujeme: „to zálohované neodhazuj, zatímco to nezálohované můžeš“.
Zdroj: freepik.com
Comments are closed.