Se směrnicí o jednorázových plastech Single Use Plastic (SUP), která zahrnuje mimo jiné zavedení systému hlášení o odpadech až po jasné definice všech osob, které se podílejí na likvidaci odpadu, budou mít předpisy výrazný dopad na způsob, jakým v Evropě funguje rozšířená odpovědnost výrobce (EPR).
Co navrhuje směrnice o plastech na jedno použití?
Směrnice navržená v květnu 2018 vychází z legislativy EU o odpadech a stanoví přísná pravidla pro 10 nejčastěji nalezených předmětů znečišťujících evropské pláže.
Do roku 2021 zakazuje vybrané plastové výrobky na jedno použití tam, kde na trhu existují alternativy, včetně vatových tyčinek, nádob na potraviny a nápoje vyrobených z pěnového polystyrenu a všech oxo-degradovatelných plastů.
Členské státy se také dohodly, že do prosince 2024 zavedou režimy EPR určené k pokrytí nákladů na čištění a nakládání s odpadky.
Kromě toho se země EU dohodly, že do roku 2029 dosáhnou 90% cíle sběru plastových lahví, přičemž nové PET láhve musí být vyrobeny z alespoň 25 % recyklovaného obsahu do roku 2025 a 30 % do roku 2030 ve všech plastových nápojových lahvích.
Podle EUROPEAN potřebuje EPR řádný legislativní rámec, aby fungoval.
V rámci směrnice o plastech na jedno použití musí tedy členské státy zavést systém EPR, který nutí výrobce platit různé částky za likvidaci a správu určitých plastových výrobků.
Většina členských států již má úplné nebo částečné EPR, fungující převážně pod hlavičkou Packaging Recovery Organization Europe, která vlastní symbol zeleného bodu.
V České republice zajišťuje EPR autorizovaná obalová společnosti EKO-KOM a. s..
Zdroj: freepik.com
Comments are closed.