Organizace OSN ve svém reportu uvádí alarmující skutečnost, kdy 30 % celosvětové zemědělské půdy je určeno pro produkci potravin, které jsou následně znehodnoceny. Také třetina všech vyrobených potravin se stane odpadem.
Zajímavý je přepočet tohoto odpadu na produkci skleníkových plynů. Analýzy institucí EU hovoří o tvorbě až 6 % všech emisí skleníkových plynů v Evropské unii, globálně je to 8-10 % celosvětových emisí.
Ztráta a plýtvání potravinami je jedním z hlavních problémů, který se snaží řešit OSN v rámci globální strategie s cílem udržitelnosti „Zodpovědná spotřeba a výroba“.
Pro měření řešení tohoto cíle používá Program Spojených národů pro životní prostředí (UNEP) a FAO dva ukazatele: Index ztráty potravin a Index plýtvání potravinami.
Index ztráty potravin (Food Loss Index – FLI) tvoří jakékoliv potraviny, které jsou vyřazeny, spáleny nebo jinak znehodnoceny v potravinovém dodavatelském řetězci ze sklizně, porážky nebo úlovku, až do fáze maloobchodu.
Index plýtvání potravinami (Food Waste Index – FWI) vyjadřuje znehodnocení potravin v množství nebo kvalitě na základě rozhodnutí maloobchodníků, poskytovatelů stravovacích služeb a spotřebitelů.
Na strategii OSN navazuje důležitý závazek Evropské unie. Do roku 2030 chce snížit objem plýtvání potravin o 50 % na obyvatele. Cílem je také omezit ztráty potravin při produkci potravin a v dodavatelských řetězcích prostřednictvím Strategie Evropské komise „Od farmy až po vidličku“, která je součástí Zelené dohody pro Evropu.
„The Farm to Fork Strategy“
Co říká evropská statistika Eurostat?
V EU vznikne každý rok přibližně 88 mil. tun potravinového odpadu s finančními náklady okolo 143 mld. EUR. V přepočtu tedy každý občan EU vyprodukuje v průměru 173 kg food waste ročně. Konkrétně je Česká republika s 81 kg na osobu, v žebříčku plýtvání potravinami, na 5. místě nejnižší produkce food waste v EU.
Ke ztrátám a plýtvání potravinami dochází v celém potravinovém řetězci. Od chovu zvířat a pěstování plodin, přes fázi zpracování a výroby potravin, fázi distribuce a maloobchodu, až po fázi spotřeby. Fáze spotřeby zaujímá největší podíl v celém řetězci, a to okolo 50 %.
Tuto fázi ovlivňují všichni spotřebitelé svou preferencí potravin, stravovacími návyky a chováním a v neposlední řadě také povědomím a zodpovědností k prevenci tvorby food waste.
Obaly hrají v udržitelnosti potravinových systémů významnou úlohu.
Obaly informují o použitelnosti výrobku a minimální trvanlivosti. Vhodný tvar a konstrukce obalu má vliv na bezpečnost a nezávadnost balené potraviny. Obaly umožňují bezproblémový transport nebo pohodlnou manipulaci při konzumací potraviny. Opětovně uzavíratelné mechanismy obalů napomáhají uchovávat kvalitu potraviny při doporučeném správném skladování.
Zdroj: freepik.com